Časové věty v angličtině: „when“ a „will“

Anglická gramatika nám nedovoluje použít budoucí čas v časových vedlejších větách (s výrazy jako „after“, „as soon as“, „before“ atd.). V časové vedlejší větě musíme použít přítomný čas a v hlavní větě použijeme budoucí čas nebo rozkazovací způsob. Například:

To samé samozřejmě platí pro časové vedlejší věty uvozené spojkou „when“:

V případech, kdy „when“ uvádí otázku, ne vedlejší větu, používáme „will“ pro vyjádření budoucnosti:

Situace se trochu komplikuje, když je otázka nepřímá. Část po „when“ pak vypadá jako vedlejší časová věta, ale ve skutečnosti je chápána jako součást otázky. Například, pokud původní otázka byla: „When will you get the results?“, můžeme se zeptat:

Druhá věta je gramaticky správně, ale má jiný význam! V prvním případě se ptáte, v kolik hodin druhá osoba bude znát výsledky, takže odpověď by mohla být například „v pět hodin“. V druhém případě žádáte dotyčného, aby vám dal vědět poté, co dostane výsledky, takže by vyčkal, než je dostane potom by vám dal vědět.

Někdy je obtížnější rozeznat, že je daná struktura nepřímou otázkou. Zvažte následující příklady:

Tyto věty bychom mohli přeformulovat takto:

Obě otázky jsou gramaticky správně, ale pouze ta první se ptá na konkrétní čas, kdy daný člověk přijde. Přítomný čas v té druhé naznačuje, že se ptáme, co se děje běžně (například každý den nebo každý týden). Otázka je v přítomném čase, protože i odpověď by byla v přítomném čase, např. „He usually comes at 5 o'clock.“

Nakonec dodejme, že „when“ lze použít k poskytnutí dodatečných informací o určitém časovém okamžiku. Porovnejte následující dvě věty:

Tyto věty bychom měli chápat takto: