·

rococo (EN)
podstatné jméno, přídavné jméno

podstatné jméno “rococo”

jednotné číslo rococo, nepočitatelné
  1. rokoko (umělecký styl 18. století charakterizovaný bohatou ornamentací a asymetrickými vzory)
    The museum's exhibit features furniture from the rococo.
  2. rokoko (styl hudby ze stejného období známý svou lehkostí a elegancí)
    She enjoys playing compositions from the rococo on her violin.

přídavné jméno “rococo”

zákl. tvar rococo, nestupň.
  1. rokoko (ve stylu rokoka nebo dekorace, charakterizovaný bohatou ornamentací a asymetrickými vzory)
    The palace's rococo architecture attracted many visitors.
  2. rokokový (extravagantně zdobený)
    The author's rococo prose made the novel a challenging read.