·

toy (EN)
podstatné jméno, sloveso, přídavné jméno

podstatné jméno “toy”

jedn. č. toy, mn. č. toys
  1. hračka
    The child received a new toy for his birthday.
  2. něco, co vlastníte pro potěšení spíše než pro užitek
    He likes expensive toys like cars.

sloveso “toy”

infinitiv toy; on toys; min. čas toyed; příč. min. toyed; ger. toying
  1. pohrávat si
    The cat toyed with the mouse before letting it go.
  2. pohrávat si (s myšlenkou)
    He was toying with the idea of changing careers.

přídavné jméno “toy”

zákl. tvar toy, nestupň.
  1. hračkový (ve smyslu miniatury)
    The child loves to play with his toy cars.