·

beneficiary (EN)
podstatné jméno, přídavné jméno

podstatné jméno “beneficiary”

jedn. č. beneficiary, mn. č. beneficiaries
  1. osoba, která má z něčeho prospěch
    As the primary beneficiary of the scholarship, Maria could now afford to attend her dream university.
  2. osoba, která je obmyšleným (v kontextu dědictví nebo trustu)
    Upon her grandmother's passing, Emily became the primary beneficiary of her estate, inheriting the family home and savings.
  3. pojistný (příjemce peněz z pojistky)
    After the tragic accident, the widow was the primary beneficiary of her husband's life insurance policy.

přídavné jméno “beneficiary”

zákl. tvar beneficiary, nestupň.
  1. závislý (v kontextu pozice nebo vlastnictví)
    The beneficiary lord managed the lands on behalf of the king, to whom he owed allegiance and service.