·

spruce (EN)
podstatné jméno, přídavné jméno, sloveso

podstatné jméno “spruce”

j.č. spruce, mn.č. spruces nebo nepoč.
  1. smrk
    The dense forest was filled with tall spruces, their branches heavy with snow.
  2. smrkové dřevo
    The cabinet was made of high-quality spruce, giving it a beautiful finish and sturdy feel.
  3. smrkový (např. smrkový nábytek)
    He gifted her a spruce jewelry box for her birthday.

přídavné jméno “spruce”

základní tvar spruce (more/most)
  1. upravený (ve smyslu vzhledu)
    He looked quite spruce in his new suit for the job interview.

sloveso “spruce”

infinitiv spruce; on spruces; min. čas spruced; příč. min. spruced; ger. sprucing
  1. uklidit
    Before the guests arrived, she spruced up the living room, making sure everything was in its place.